Káva není jen o kofeinu

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2020 Obsah červencového dTestu

Publikované v časopise 9/2010

Že kávu milujete, dokazují i četné dotazy týkající se především rozdílů ve složení různých typů káv a jejich následnému působení na lidský organismus. Poněkud jiné složení má totiž káva nepražená, káva pražená i káva, kterou fakticky konzumujete.

Na složení kávy se podílí velké množství látek a jejich skupin, přičemž podíly jednotlivých skupin se mění v závislosti na druhu kávy, klimatických podmínkách v místě jejího pěstování a způsobu zpracování. V současnosti je známo téměř 800 látek, které tvoří složení kávy, mnoho dalších ještě ani nebylo identifikováno. Skutečně přesné složení kávy tak fakticky známé není (stejně jako jakékoli přirozené potravinářské suroviny rostlinného původu), následující podíly tak představují určitý průměr mezi známými údaji a týkají se pouze hlavních skupin látek.
Káva se obvykle skládá ze zhruba 30 % sacharidů (cukrů, většinou polysacharidů), 10 až 15 % bílkovin, 10 až 15 % tuků, 10 až 15 % kyselin, 10 až 15 % minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo) a 10 až 15 % vody. Nejznámější konkrétní jednotlivou látkou je alkaloid kofein, jehož obsah v surové kávě kolísá od 0,5 do 2,5 %. Ze zdravotního hlediska je významný obsah antioxidantů, což je velmi rozsáhlá skupina látek zahrnující několik podskupin; káva v porovnání s jinými rostlinnými produkty je jejich významným zdrojem.


Arabika a robusta

Jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi dvěma základními typy káv – arabikou a robustou, je rozdílný obsah antioxidantů. Robusta má oproti arabice dvakrát víc těchto látek a má také vyšší obsah kofeinu. Robusta je ale obecně považována za „horší“ kávu, neboť i díky rozdílnému složení je více hořká a fakticky silnější. Dalším rozdílem je obsah lipidů (tuků), z nichž se pražením uvolňují těkavé látky (cafestol a kahweol), přičemž kahweol je přítomen více v robustě a méně v arabice. Podle některých odborných studií kahweol nepřímo zvyšuje hladinu cholesterolu.
Oblíbený „turek“ je považován za nej-méně zdravou kávu z řady důvodů, nicméně jedním z nich je právě obsah lipidů. Ten dosahuje v turecké kávě až několika procent, zatímco v instantní kávě tuky prakticky nejsou. Velmi zhruba řečeno, při současném stavu poznání se doporučuje spíše konzumace jemnější kávy arabica ve filtrované nebo instantní formě.
Pokud se týká množství kávy, které by nemělo člověku uškodit, ale naopak organismu v prevenci chorob pomáhat, udává se jako léčivá dávka kofeinu 100 mg. Za toxické množství kofeinu je pak považováno množství od 500 mg výše. Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 50 do 200 mg
(v závislosti na druhu a sortě použité kávy). Obvyklý šálek „turka“ obsahuje zhruba 85 miligramů kofeinu, instantní káva 60 mg, šálek čaje asi 30 mg a kakaový nebo čokoládový nápoj 4 mg této látky. Nealkoholické colové nápoje a energetické nápoje obsahují 20 až 60 mg kofeinu. Podle legislativy EU je u těchto nápojů povinnost uvádět obsah kofeinu na obalech výrobků v případě, že je obsah kofeinu vyšší než 150 mg na litr.


Účinky kofeinu

Kofein je schopný navázat se v lidském organismu na látku adenosin, která zpomaluje nervovou aktivitu, a tak zablokovat příslušné receptory, čímž oddálí útlum organismu. Kofein navíc způsobuje stahování mozkových cév, což aktivuje žlázy v nadledvinkách, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvede organismus do stavu pohotovosti, neboť zrychluje srdeční činnost, prohlubuje dýchání a stahuje cévy na povrchu těla. Tím se zvýší zásobování svalů krví a krevní tlak stoupá. Adrenalin zrychluje odbourávání zásobních polysacharidů ve svalu, tedy zásobování svalu glukózou. Kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek a výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu. Kofein kromě toho zvyšuje v organismu koncentraci další aktivující látky – dopaminu, která přenáší nervové vzruchy a navíc navozuje pocit spokojenosti a štěstí.
To vše v praxi znamená, že konzumace kofeinu vede ke zvyšování pozornosti, soustředěnosti a zahnání pocitu únavy. Poločas odbourávání kofeinu v těle je zhruba šest hodin. Nemá-li mít konzument kávy „lehký spánek“, neměl by pít větší množství kávy v pozdních večerních hodinách.


Účinky antioxidantů

Počet druhů antioxidantů v kávě se odhadem pohybuje s přihlédnutím ke skutečnosti, že řada látek nebyla ještě identifikována, asi na tisíc druhů. Také proto je rozsah jejich pozitivních účinků na lidský organismus obrovský a podle všeho nebyly dosud ani všechny procesy, na jejichž průběh mají antioxidanty příznivý vliv, dosud objeveny.
Antioxidanty chrání buňky našeho těla před poškozením. Jsou prevencí jak proti rakovině, tak nemocím srdce, ucpávání cév, ale i proti stárnutí. Umožňují například volnější průtok krve nebo zamezují tvorbě nádorů v tlustém střevě či snižují tvorbu vysokého cholesterolu. Skutečností je, že prakticky veškeré studie dokazují při pravidelné konzumaci látek na bázi antioxidantů z potravin zásadní snížení rizik různých typů chorob, obvykle o desítky procent.
Za hlavního nepřítele organismu jsou považovány takzvané volné radikály, které buňky poškozují oxidací. Antioxidanty ale s volnými radikály reagují a buňky tak chrání před tímto procesem. Tělo nicméně potřebuje i zmiňované volné radikály. Role radikálů přitom není zanedbatelná;  naše tělo totiž získává energii přeměnou vdechovaného kyslíku na vodu, což se děje právě s pomocí radikálů.
Co to v praxi znamená? Nu, především konzumovat přirozené antioxidanty z potravin, ne vysoké koncentrace těchto látek v syntetické podobě. Pokud člověk jí ovoce a zeleninu (nebo třeba pije i kávu), koncentrace antioxidantů v krvi se pohybuje v nižších hladinách. To umožňuje části radikálů v těle přežít. Vysoké koncentrace antioxidantů ovšem prakticky všechny radikály zničí, což bohužel organismu škodí.

Petr HAVEL


Prihlásiť