Léčivá síla rostlin: Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea L.)

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 10/2006

Vytrvalá plazivá bylina je častým plevelem luk a polí. Typické jsou fialové kvítky a příjemná vůně. K léčitelským účelům se užívá od 12. století, kdy se rozšířila jako tzv. švýcarský čaj. Má mnoho lidových názvů: vopenec, moďátka, kundrátek nebo opoňka; slovenský název zádušník získala proto, že je velmi účinná při léčbě záduchy – průduškového astmatu. Dříve se popenec dokonce používal při výrobě piva, než ho nahradil chmel. Díky vysokému obsahu silic a vitamínů je součástí zejména jarní kuchyně: hrst nasekaných lístků patří do velikonoční nádivky, můžeme jej přidat i do salátů, polévek, masitých pokrmů, protože zlepšuje trávení a chuť k jídlu.
Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe brzy odpoledne za sucha a slunečna. Popenec jen málokdy zakoupíme v prodejnách s bylinkami, takže většinou jsme odkázáni na vlastní sběr. Vnitřní účinky byliny jsou hlavně svíravé a desinfekční v celé oblasti trávicí a vylučovací soustavy. Detoxikuje játra, ulevuje od zánětů a v některých případech má schopnost rozpouštět menší žlučové a ledvinové kaménky. Užívá se nálev maximálně ze dvou gramů byliny denně, případně i v čajových směsích s podobně působícími rostlinami.
Popenec je silným lékem protirevmatickým, který působí vnitřně (podávaný jako čaj) i zevně, kdy se na bolavé klouby přikládají čerstvě mačkané listy spařené v páře. Protizánětlivé účinky se zevně osvědčí i při léčbě kožních infekcí, ekzémů a neurodermatitidy.

 TIP
Protirevmatický čaj: Třikrát denně před jídlem vypijte šálek čaje, připravený ze směsi čtyř dílů popence, po dvou dílech vrbové kůry a kořene jehlice a po jednom dílu vřesového květu a tymiánové nati.



Prihlásiť