Mrkev obsahuje i významné množství selenu. Jeho nedostatek se podepisuje na oslabení nervové soustavy zejména při reakcích na stres, na nesprávném fungování kardiovaskulární soustavy a na snížené mužské plodnosti.
Vařená mrkev v široké škále kuchyňských úprav je velmi vhodnou potravinou při jaterní dietě. Zapomínat by na ni neměli ani ti, kteří trpí revmatickými záněty kloubů a močovými kameny. Dále se doporučuje při léčbě ischemické choroby srdeční a hlavně při léčbě následků infarktu myokardu. Cenné látky z ní získávají těhotné ženy a kojící matky.
Zevně je mrkvová šťáva jemným prostředkem na léčbu popálenin a vřídků, zlepšuje i vzhled zejména starší a unavené pleti; čerstvě vylisovaná šťáva se nechá působit přibližně deset minut a pak se pečlivě z obličeje opláchne.
Syrová mrkev má velmi odolné buněčné stěny, takže při trávení tělo získá asi jen čtvrtinu obsaženého betakarotenu. Z uvařené mrkve je výtěžek dvojnásobný, stravitelnost dále zvyšuje přídavek kvalitních rostlinných olejů, ve kterých se karotenoidy rozpouští a snáze vstřebávají.
VYZKOUŠEJTE
Mrkev (syrovou i vařenou) jako prostředek na znovunavrácení rovnováhy střevní mikroflóry zejména po léčbě antibiotiky.
Zelenina jako lék: Mrkev
Sdílejte
Publikované v časopise
7/2010
Pokud se člověku, který se zajímá o zdravou výživu, řekne mrkev, téměř automaticky mu v hlavě naskočí betakaroten. Karotenoidy a z nich zejména betakaroten jsou z hlediska zdravotních účinků mrkve látkami nejcennějšími. Z karotenoidů lidské tělo syntetizuje vitamín A, který hraje stěžejní úlohu při fungování imunitního systému. V létě jsme atakováni informacemi o nutnosti dostatečného příjmu betakarotenu, aby se naše kůže lépe vyrovnávala s negativními účinky slunečního záření. Místo chemických tablet, které doporučuje reklama, stačí denně sníst jednu mrkev. Už od nejútlejšího věku slýcháme, že mrkev je dobrá na oči. V pozadí opět stojí vitamín A, jehož nedostatek v potravě se projevuje až šeroslepostí.
