Oddlužení v novém hávu

Obsah júlového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah júlového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 7/2024

Dluhy jsou od toho, aby se platily. Nicméně někteří spotřebitelé se mohou dostat do situace, že své dluhy dlouhodobě nejsou schopní splácet. Oddlužení je proces, během kterého by dlužník měl zaplatit alespoň nějakou část svých dluhů, aby poté byl od placení zbytku svých dluhů osvobozen. Znáte základní pravidla pro osobní bankrot a víte, jak svá práva vůči dlužníkům uplatňovat z pozice věřitele? A víte, že se část z nich brzy změní?

Aby se někdo ocitl ve finančním úpadku, musí splnit tři podmínky naráz: mít dva a více věřitelů, u nichž má dluh déle než 30 dnů po splatnosti, a být v platební neschopnosti. Platební neschopnost (její domněnka) nastává nejčastěji tehdy, když dlužník neplní své dluhy déle než 3 měsíce po jejich splatnosti. Domněnka platební neschopnosti nastupuje i v dalších, u fyzických osob velmi zřídka se objevujících případech.

Pokud je dlužník v úpadku, může na sebe podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, případně může insolvenční návrh podat i dlužníkův věřitel. Pro oba návrhy platí jiná pravidla a v tomto článku se budeme věnovat situaci, která se v praxi objevuje nejčastěji, tedy případům, kdy na sebe podá insolvenční návrh sám dlužník jako fyzická nepodnikající osoba.

Insolvenční návrh – co dělat jako dlužník?

Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení může za dlužníka podat pouze advokát nebo akreditovaná osoba – tzv. sepisovatelé návrhu. Návrh je formulářový (vzory jsou dostupné na insolvence.justice.cz) a jeho vyplnění je jednoduché. Tím spíš, že ho dlužník vyplňuje se sepisovatelem, který má být profesionál v oboru. Na dlužníkovi tak zůstává v podstatě pouze doložit sepisovateli návrhu seznam majetku, listiny dokládající jeho úpadek (různé smlouvy, rozsudky, exekuční příkazy – zkrátka vše, z čeho soud zjistí, že má dlužník více věřitelů, že má dluhy 30 dní po splatnosti a že je v platební neschopnosti), listiny dokládající jeho příjmy za posledních 12 měsíců (výplatní pásky, výpisy z účtu), listiny dokládající předpokládaný příjem v dalších 12 měsících (pracovní smlouva, mzdový výměr, darovací smlouva, čestné prohlášení o maximálním úsilí, které dlužník v oddlužení vynaloží, a že byl sepisovatelem návrhu náležitě poučen mj. o svých povinnostech, případně další listiny podle konkrétní situa­ce (rodný list vyživovaného dítěte apod.). Jakmile soud insolvenční návrh posoudí, rozhodne o „zjištění úpadku“ dlužníka a „povolí řešení dlužníkova úpadku oddlužením“, případně návrh odmítne anebo zamítne.

Co dělat jako věřitel?

Jakmile soud zjistí úpadek dlužníka, zveřejní toto rozhodnutí v elektronickém insolvenčním rejstříku. Dlužníkovi věřitelé pak mají v zásadě 2 měsíce na to, aby uplatnili v řízení svoje pohledávky vůči němu. Pokud tak neučiní, nebudou jejich pohledávky nijak uspokojovány, a navíc bude-li dlužník na konci oddlužení (typicky po 60 měsících) tzv. osvobozen od placení zbytku pohledávek, nedostanou věřitelé vůbec nic.

Věřitelé uplatňují své pohledávky tzv. přihláškou pohledávky. To je v podstatě formulářová žaloba podávaná dvojmo včetně příloh k insolvenčnímu soudu. Věřitel v ní popíše okolnosti vzniku pohledávky, vyčíslí ji a uvede její vlastnosti – zda je peněžitá, splatná, vykonatelná, zajištěná apod.

Z praxe: Věřitelka Nikola půjčila dlužnici Ester 150 000 Kč. Ester však i přes výzvu Nikoly peníze nevrátila. Proto Nikola podala žalobu k civilnímu soudu, který vydal rozsudek v její prospěch a uložil Ester vrátit půjčené peníze. Jenže Ester na sebe ihned poté podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud zjistil její úpadek a povolil její oddlužení. Nikola tedy musela do dvou měsíců podat k insolvenčnímu soudu přihlášku pohledávky a přiložit k ní přílohy (zejména smlouvu o zápůjčce a rozsudek civilního soudu).

Pokud je věřitelova pohledávka přihlášená po právu, ve správné výši a pořadí (tj. vyplývá například z platné smlouvy a je správně rozlišeno, jestli je zajištěná nebo nezajištěná majetkem dlužníka), uspokojí se poměrně s ostatními přihlášenými pohledávkami. Insolvenční zákon také stanoví zvláštní druhy pohledávek, které se uspokojují přednostně, například daně, pojistné na veřejné zdravotní pojištění nebo výživné ze zákona. Zajištěné pohledávky se pak logicky uspokojují z toho majetku dlužníka, který slouží k jejich zajištění.

Z praxe: Dlužník Šimon má dluhy v celkové výši 5 miliónů korun u 10 věřitelů. Přihlášku včas podalo však jen pět z nich a celkem uplatnili pohledávky ve výši 2,5 miliónu korun. Věřitel Karel má pohledávku ve výši 250 000 Kč, tedy bude uspokojen ve výši 10 % z toho, co Šimon v rámci oddlužení svým věřitelům zaplatí. Zaplatí-li Šimon za celou dobu oddlužení 400 000 Kč a bude na konci osvobozen od placení zbytku pohledávek, dostane Karel jen 40 000 Kč a se zbytkem se může rozloučit.

Schválení oddlužení dlužníka

Před schválením oddlužení podává insolvenční správce soudu zprávu pro oddlužení a zprávu o přezkumu. Tam soudu mimo jiného sdělí, zda je možné z dlužníkových postižitelných příjmů strhávat alespoň 2300 Kč (tato částka je pouze orientační) a zda doporučuje oddlužení schválit, resp. jakým způsobem ho provést. Zároveň sepíše dlužníkovu majetkovou podstatu, tedy seznam majetku dlužníka.

Soud posoudí předložené zprávy, dál zda dlužník jedná poctivě (např. že se nesnaží nějak snížit uspokojení svých věřitelů odkláněním a zatajováním svého majetku apod.) a pak schválí oddlužení a za způsob vybere obvykle splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty. To znamená, že dlužník po předepsanou dobu platí každý měsíc určitou částku (podle splátkového kalendáře) a navíc mu je zpeněžen majetek, který zpeněžit v oddlužení lze. Zpravidla trvá oddlužení 60 měsíců. Pokud však dlužník uspokojí více než 60 % svých dluhů za dobu méně než 36 měsíců, trvá oddlužení pouze těchto 36 měsíců a pak končí splněním. Také se může stát, že dlužník bude vydělávat tolik, že uspokojí 100 % svých dluhů – tehdy je oddlužení splněno měsícem, kdy dlužník uhradil všechny přihlášené pohledávky.

Z praxe: Dlužnici Iloně bylo schváleno oddlužení ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ilona pobírá 29 000 Kč čistého, je svobodná a má jedno dítě. Měsíční splátka pro oddlužení je asi 8746 Kč, mzda k výplatě asi 20 254 Kč. Věřitelé přihlásili do řízení pohledávky proti Iloně v celkové výši 4,5 mil. Kč. Iloně se tedy patrně nepovede splatit do 36. měsíce víc než 60 % svých dluhů a její oddlužení bude trvat 60 měsíců. Za tuto dobu Ilona uhradí splátkami asi 524 760 Kč. Ilona bydlí ve vlastním bytě, který splňuje definici tzv. chráněného obydlí, a proto nemůže být ve prospěch věřitelů v insolvenci zpeněžený. Má také auto v hodnotě 240 000 Kč, které nevyužívá k práci ani podnikání, proto bude zpeněženo ve prospěch věřitelů.

Proti schválení oddlužení může věřitel podat námitky. Může namítat nepoctivý záměr dlužníka a požadovat neschválení oddlužení, může odporovat jeho návrhu na stanovení nižších než zákonem určených splátek apod.

Podání námitky je úkon, který je velmi často špatně formálně proveden (obvykle chybí přiložený hlasovací lístek či požadovaný druh podpisu), proto doporučujeme buď využít služeb advokáta, nebo si problematiku velmi pečlivě nastudovat. Soud jinak námitku odmítne z formálních důvodů bez věcného vyřízení. Často věřitelé ve svých námitkách také uvádí, že by soud neměl oddlužení schválit, protože je dlužník veden na Úřadu práce. Povinnost pracovat či podnikat však stíhá dlužníka až po schválení oddlužení, nikoliv i před ním.

Průběh oddlužení

Dlužník má ze zákona nejrůznější povinnosti, například musí být kontaktní pro soud i insolvenčního správce, nezatajovat žádné příjmy, pracovat nebo podnikat, nepřijímat na sebe nové závazky, které nebude schopen splnit, vyvíjet maximální úsilí k co nejvyššímu uspokojení svých věřitelů a tak podobně. Pokud dlužník porušuje svoje povinnosti, vystavuje se dvěma rizikům. Jednak že soud jeho oddlužení zruší ještě před jeho splněním (tj. většinou ještě před dovršením 60. měsíce), jednak že jej sice nezruší, ale po jeho splnění dlužníka neosvobodí od placení zbytku pohledávek – což je ekonomický cíl celého oddlužení, a tedy pro dlužníka velký problém. Každý dlužník by si proto měl rozmyslet, zda bude své povinnosti plnit liknavě, nebo bude dokonce účelově mařit průběh oddlužení. Soudy nemají už v tak benevolentně nastavených pravidlech jediný důvod vystupovat jako zaopatřovací ústavy pro nezodpovědné dlužníky.

Z praxe: Dlužník nemusí ani podle současných pravidel uspokojit alespoň 30 % přihlášených pohledávek. To, že dlužník zaplatí 30 a více procent svých dluhů, ho pouze staví do lepší pozice. Pokud však hranici 30 % uhrazených (z přihlášených) pohledávek nepřekoná, ale všechny ostatní povinnosti plní (pracuje, včas komunikuje s insolvenčním správcem a soudem, nezatajuje příjmy, …), skončí jeho oddlužení splněním po 60 měsících a soud jej osvobodí od placení zbytku pohledávek.

Nová pravidla pro oddlužení

22. května 2024 schválili poslanci novelu insolvenčního zákona, která zavádí dva režimy oddlužení – tříletý a pětiletý. Pětileté oddlužení je určeno pro dlužníky, kteří v posledních 12 až 20 letech již jednou oddlužení splnili a byli přitom osvobozeni od placení zbytku pohledávek. Tříleté oddlužení se využije zejména pro jakési „prvodlužníky“. Ti, kteří v posledních 12 letech splnili oddlužení a byli osvobozeni od plnění zbytku svých pohledávek, se oddlužit nemohou vůbec. Kromě toho se rozšiřují různá oprávnění insolvenčního správce či povinnosti zaměstnavatelů dlužníka. Novela na jedné straně zlepšuje pozici dlužníků, když jim umožňuje vrátit se rychleji do „ekonomicky zdravého“ života, na druhé straně zlepšuje i pozici věřitelů, když ztěžuje notorickým dlužníkům vstupovat do oddlužení pořád dokola. Nová pravidla nevycházejí ze směrnice EU, jak se občas mylně uvádí, ta totiž nová pravidla stanovuje pouze pro podnikatele, nikoliv pro všechny fyzické osoby bez rozdílu. Na druhé straně chápeme motivaci českého zákonodárce snažit se zachovat co největší rovnost před zákonem, a tedy nastavení stejných podmínek pro všechny.


Prihlásiť