Důchodová reforma – co nás čeká dál?

Obsah júlového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah júlového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 11/2023

Nepříznivý výhled na udržitelnost financování důchodového systému si ze strany vlády vyžádal nepopulární kroky. Novela zákona o důchodovém pojištění účinná od 1. října má zejména odradit od nástupu do předčasného důchodu a upravit valorizační schéma řádných i předčasných důchodů. Další opatření v rámci důchodové reformy však budou následovat.

Udržitelnost důchodového systému

Populace v České republice stárne. Podíl seniorů v populaci v roce 2001 činil 13,9 %, v roce 2021 to bylo již 20,6 %. Vyhlídky na následující roky zvrat v tomto trendu nenaznačují. Například současnou skupinu lidí ve věku mezi 40. a 60. narozeninami tvoří zhruba o 600 tisíc osob více než věkovou skupinu ve věku 20 až 40 let. Počet lidí pobírajících důchod se tedy bude i nadále navyšovat, přičemž počet lidí, z jejichž odvodů na sociální pojištění jsou důchody hrazeny, se bude naopak snižovat. Tento poměr se má změnit ze současného 2:1 (v roce 2002 dokonce 3:1) ve prospěch pracujících na 1:1 v roce 2050.

Udržitelnosti důchodového systému v poslední době nepomáhal ani vývoj výše důchodů. Kvůli vysoké inflaci, na níž je růst důchodů navázán, průměrný důchod v letošním roce převýšil částku 20 000 Kč. Ještě v roce 2019 přitom činil 13 465 Kč. Výsledkem je, že peníze vybrané na odvodech na sociální pojištění nestačí na výplatu důchodů. V roce 2022 tento rozdíl dosahoval částky 21,5 miliardy Kč (saldo systému hospodaření důchodového pojištění).

Z výše uvedeného plyne, že stát dříve či později musel přistoupit k přenastavení jednotlivých parametrů důchodového systému. Takové změny jsou ve společnosti mimořádně nepopulární, neboť zpravidla obnášejí úpravy výše odvodu na sociální pojištění, věku odchodu do důchodu, výše vypláceného důchodu, popřípadě kombinaci těchto opatření. Kroky plánované Ministerstvem práce a sociálních věcí jsou proto rozvrženy v čase a poněkud v rozporu s aktuálním stavem veřejných financí si nekladou ani přehnané ambice. Které změny čekají důchodce i ty, kdo se na důchod teprve připravují?

Předčasné důchody

Z důvodu vysoké míry inflace a návazných mimořádných valorizací důchodů byli žadatelé o předčasný důchod v roce 2022 zvýhodněni před těmi, kteří odešli do řádného důchodu v roce 2023. Tato paradoxní situace vyvolala rekordní zájem o předčasný důchod a následně se stala rovněž jedním z hlavních katalyzátorů legislativních změn. Změny, které nabyly účinnosti 1. října letošního roku, by měly těmto absurdním situacím napříště předejít a od nástupu do předčasného důchodu spíše odradit. Ostatně předčasný důchod by měl být spíše výjimkou vynucenou objektivními okolnostmi než obecným pravidlem. K dosažení uvedených cílů v této oblasti využívá novela několika opatření.

Krácení výše předčasného důchodu

Předně dochází ke změně v krácení částky předčasného důchodu. Dříve byla míra krácení stanovena odlišně v závislosti na časovém intervalu mezi přiznáním předčasného důchodu a dnem, kdy vznikl nárok na řádný důchod. Výpočtový základ se v prvních 360 dnech snižoval o 0,9 % za každých i započatých 90 dní takzvané předčasnosti, v období od 361. do 720. dne o 1,2 % výpočtového základu a od 721. dne pak o 1,5 %. Nyní je míra krácení stanovena jednotně na 1,5 % z výpočtového základu. Výše důchodu bude proto v prvních dvou letech krácena více, čímž mají být lidé více motivovaní pracovat až do doby vzniku nároku na řádný starobní důchod.

Valorizace předčasných důchodů

S totožným záměrem byl rovněž pozměněn způsob, jakým se valorizuje částka předčasného důchodu. Na vysvětlenou je nutné uvést, že výše důchodu se vypočítává ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny osoby totožná, odpovídá 10 % průměrné mzdy a v současnosti činí 4040 Kč. Procentní sazba, která představuje zásluhovou složku, zohledňuje dosažené výdělky konkrétní osoby a dobu pojištění – odpracované roky. Dle novely bude u předčasných důchodů valorizována již jen základní výměra důchodu. Procentní sazba se následně začne valorizovat až po dosažení řádného důchodového věku.

Věk a doba pojištění

Základním předpokladem pro vznik nároku na důchod je dosažení důchodového věku a potřebné doby pojištění. Důchodový věk ovlivňuje datum narození, pohlaví a případně i počet vychovaných dětí. Současná právní úprava připouštěla odchod do důchodu až o pět let dříve před dosažením řádného důchodového věku. Po novele je možné si důchod přiblížit nejvíce o 3 roky. Tato změna by se však drtivé většiny zájemců o předčasný důchod neměla do­tknout. Dle statistik totiž žadatelé odcházejí do předčasného důchodu nejčastěji v posledním roce před vznikem nároku na řádný starobní důchod.

Výraznější praktický dopad však bude mít navýšení potřebné minimální doby pojištění. Po novele bude k přiznání nároku předčasného důchodu potřeba získat alespoň 40 let pojištění, zatímco doposud stačilo o 5 let méně. Toto opatření bude uplatňováno od 1. října 2024.

Valorizační schéma

Změny ve valorizaci se však netýkají pouze předčasných důchodů. Novela upravuje také způsob, jakým dojde ke zvyšování řádných starobních důchodů. Jak již bylo uvedeno, jejich výše v posledních letech významně vzrostla v důsledku vysoké míry inflace, přičemž je zřejmé, že při zachování stávajících pravidel by byly důchody financovatelné jen za cenu stále se zvyšujícího schodku státního rozpočtu. Současné valorizační schéma v sobě odráží dvě proměnné – míru inflace a růst reálných mezd. Novela se dotýká obou parametrů.

Míra inflace se bude dále započítávat v plné výši, rozhodující však nadále bude pouze cenový index životních nákladů domácností důchodců. Doposud platilo pravidlo, že se užije vyšší z indexů životních nákladů domácností (obecný) a životních nákladů domácností důchodců. Růst reálných mezd se potom bude započítávat tak, jak tomu bylo před rokem 2018. Zohlední se tedy pouze jedna třetina růstu reálných mezd namísto dosavadní jedné poloviny.

Bez povšimnutí nezůstávají ani mimořádné valorizace, které byly v uplynulých letech jedním z hlavních tahounů nárůstu důchodů. Konstrukce mimořádných valorizací je vypuštěna a nahrazena dočasným přídavkem. Tento nový mechanismus má předně zajistit to, aby při mimořádných situacích nedocházelo o pouhé procentuální navýšení důchodů, které logicky zvýhodňuje seniory s vyššími důchody, ale naopak aby došlo k relativně vyššímu nárůstů důchodů u příjemců s nižšími penzemi. Ačkoliv bude přídavek vyplácen automaticky a společně s výplatou důchodů, nebude tvořit jeho součást. To ovšem znamená, že se mimořádný přídavek na rozdíl od nynější mimořádné valorizace nebude promítat do dalších valorizací.

Změny naplánované na další roky

Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí má být důchodová reforma v příštích letech naplněna řadou dalších opatření. Počítá se například s tím, že další navyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let již dále nebude stanovováno konkrétní pevnou hranicí, ale budou pro něj rozhodující aktuální demografické trendy. Jak to bude fungovat? Po dosažení 50 let věku bude váš důchodový věk určen dle dat Českého statického úřadu o střední délce dožití s tím, že by doba strávená v důchodu měla přibližně odpovídat 21,5 letům. Pohyblivá hranice věku odchodu do důchodu se však uplatní nejdříve od roku 2031.

Další opatření mají v následujících letech upravit garantovanou výši důchodu, podmínky nároku na vdovský či vdovecký důchod, definici náročných profesí, s nimiž bude spojen nižší věk odchodu do důchodu, a také se zaměřit na nerovnosti mezi výší důchodů mužů a žen. K odstranění posledně jmenovaného problému má přispět zejména možnost manželů společně započítat odvody sociálního pojištění za dobu trvání manželství, čímž bude docíleno toho, že jim bude vyměřen v podstatě totožný důchod. Ten z manželů, který po dobu produktivního života vydělával méně, například proto, že se staral o výchovu dětí, bude jako senior více chráněn před případnou chudobou při rozvodu manželství či při úmrtí druhého manžela.


Prihlásiť