Vymáhání pohledávek, díl 2.

Obsah júlového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah júlového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 3/2023

V dalším díle seriálu na téma vymáhání pohledávek se zaměříme na jejich uplatnění v soudním řízení. Seznámíme vás s jednotlivými druhy návrhů, kterými můžete zahájit soudní řízení, a poradíme, jak na tyto návrhy reagovat, pokud jste jejich adresátem. Rozhodnutí o zahájení soudního sporu ovlivňuje mimo jiné rozvaha nad tím, kolik to celé bude stát. Podrobněji se proto zaměříme také na náklady soudního řízení.

Zvažte smír

Předtím, než se pustíte do soudního řízení, ještě jednou zvažte, zda spor nelze vyřešit smírnou cestou. Ve většině případů se totiž jedná o zdaleka nejlevnější variantu řešení sporu, zvláště když se smíru podaří dosáhnout ještě před zahájením soudního řízení.

V případech, kdy strany sporu nejsou v rovnocenném postavení, ale jedná se naopak o spor mezi podnikatelem a spotřebitelem, je rovněž možné využít řízení před orgánem mimosoudního řešení sporu. Mimosoudní řešení sporu je zdarma a je možné jej zahájit u orgánu, který se zabývá problematikou související s vaším sporem. Může jím být mimo jiné Česká obchodní inspekce, Český telekomunikační úřad, Český energetický úřad nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Řízení před orgánem mimosoudního řešení sporu je sice zdarma, rozhřešení však nabídnout nemusí. Pokud se podnikatel rozhodne nespolupracovat, bude nutné obrátit se na soud.

Není návrh jako návrh

Je-li dosažení domluvy nemožné, například když jedna ze stran odmítá komunikovat, nezbývá než se s požadavkem obrátit na soud. Ve sporech o peněžité plnění se nabízí hned několik možných soudních návrhů, jež se v obecné mluvě běžně souhrnně označují pojmem žaloba. Na následujících řádcích se budeme věnovat třem nejběžnějším z nich. Návrhy se liší svojí formou, tedy způsobem, jakým řízení zahajujeme, ale také tím, co po jejich podání následuje. Jednotlivé návrhy také vyžadují odlišné prostředky obrany. Pro všechny naopak platí, že pokud je obdržíte, měli byste jim věnovat náležitou pozornost. Nečinnost se nevyplácí a může vás stát prohraný spor. Všem návrhům adresovaným soudu jsou rovněž společné obecné obsahové náležitosti. Co by měl každý návrh adresovaný soudu obsahovat?

  1. Označte soud, kterému je návrh adresován. Když žalujete o peněžité plnění, je jím okresní soud, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného, popř. jeho místo podnikání či sídlo.
  2. Uveďte jméno, příjmení, bydliště žalobce i žalovaného, u podnikatele také sídlo a IČ, popř. název společnosti namísto jména a příjmení.
  3. Stručně popište, čeho se návrh týká.
    Příklad: „Žaloba na zaplacení 100 000 Kč jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 6. 2022.“
  4. Sdělte rozhodné skutečnosti. Držte se faktů a popište základní skutečnosti.
    Příklad: „Dne 24. 6. 2022 žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce; dluh měl být dle smlouvy žalovaným splacen dne 25. 11. 2022; k dnešnímu dni žalovaný svůj dluh nesplnil, a to ani z části.
  5. Naformulujte, čeho chcete návrhem docílit, tedy navrhněte, jak má soud rozhodnout.
    Příklad: „Žalovaný je povinen zaplatit částku 100 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
  6. Příkaz opatřete aktuálním datem a vlastnoručním podpisem. Přiložte vhodné důkazy, zpravidla bude vhodné přiložit alespoň smlouvu, na jejímž základě měl být dluh plněn, a předžalobní výzvu s její doručenkou.

Platební rozkaz

Návrh na vydání platebního rozkazu je specifickým druhem žaloby, který lze použít, pouze pokud má být návrhem docíleno zaplacení určité peněžité částky. V ostatních případech, kdy má být žalovanou stranou například plněna nějaká povinnost (opravit zboží v rámci reklamace, vyklidit byt po skončení nájmu), jej použít nelze. Ačkoliv návrh na vydání platebního rozkazu obsahuje v podstatě tytéž informace jako žaloba na plnění, soud s oběma návrhy naloží odlišně. Výhodou při podání platebního rozkazu je rychlost, s níž může být spor vyřízen. Pokud totiž návrh splňuje veškeré předepsané požadavky a jsou v něm doloženy veškeré rozhodné skutečnosti, soud jej vydá. Soudem vydaný platební rozkaz slouží jako rozsudek. Touto cestou je tedy možné ušetřit si často zdlouhavé a nákladné řízení. Má to však háček.

Vydaný platební rozkaz musí být žalovanému doručen do vlastních rukou, náhradní doručení nebo doručení tzv. fikcí je v tomto případě vyloučeno. Pokud se žalovanému nepodaří platební rozkaz doručit, soud platební rozkaz usnesením zruší a dále bude postupovat jako v případě, kdy byla podána žaloba, tedy zahájí běžné (nalézací sporné) řízení.

V případě, že se doručení platebního rozkazu zdaří, žalovaný má na reakci 15 dní. V této lhůtě musí buď zaplatit, co od něj žalobce požaduje, nebo podat takzvaný odpor. Nečinnost se nevyplácí. Pokud žalovaný odpor nepodá, rozkaz nabyde právní moci a může být podkladem i pro zahájení exekuce. Vyjma případů, kdy nárok žalobce shledáte důvodným, lze proto podání odporu vždy doporučit. Odpor nemusí být nijak odůvodněn. Postačí, že obsahuje označení stran a je z něj patrné, k jakému řízení se vztahuje. Dále stačí konstatovat, že v dané věci podáváte odpor. Řádně podaným odporem se platební rozkaz zruší a soud zahájí běžné sporné řízení. Současně s vydáním platebního rozkazu soud může žalovanému zaslat tzv. kvalifikovanou výzvu. Soud jí žalovaného vyzývá, aby se k nároku žalobce vyjádřil v případě, že ho neuznává, a pro tento případ uvedl rozhodné skutečnosti doplněné důkazy. I na tuto výzvu je nutné včas zareagovat, jinak soud rozhodne, jako by žalovaný návrh žalobce uznal.

Elektronický platební rozkaz

Nejste si jisti, jak má platební rozkaz vypadat a které informace je v něm třeba uvést? Potom je možné využít jeho zjednodušenou elektronickou formu. Elektronický platební rozkaz (EPR) se podává na předepsaném formuláři, který je možné si v aktuální podobě stáhnout na portálu ePodatelna spravovaném Ministerstvem spravedlnosti. Prostřednictvím tohoto portálu je také nutné návrh soudu podat, musí být proto opatřen takzvaným zaručeným elektronickým podpisem.

Formulář navádí k vyplnění všech vyžadovaných informací, takže na nic podstatného nezapomenete. Jak je ale v právu běžné, nelze ho použít bez výjimky. Elektronickým platebním rozkazem se můžete domáhat zaplacení nanejvýš 1 000 000 Kč. Pokud je vaše pohledávka vyšší, je třeba využít „běžný“ platební rozkaz nebo žalobu na peněžité plnění. Výhodou elektronického platebního rozkazu je také nižší soudní poplatek. Porovnání s výší soudního poplatku, u žaloby či běžného platebního rozkazu uvádíme v tabulce.

Jinak pro elektronický platební rozkaz platí totéž, co pro běžný platební rozkaz, včetně způsobu obrany a možných rizik v případě nečinnosti.

Žaloba

Třetí možností je využít návrh, jímž se zahajuje tzv. nalézací řízení sporné, který je běžně známý jako žaloba či žaloba na plnění. Žalobou lze uplatnit nárok na peněžité plnění bez ohledu na výši požadované částky a po jejím podání se vede běžné soudní řízení. Zatímco v případě podání návrhu na vydání platebního rozkazu je možné se soudnímu jednání v přítomnosti zcela vyhnout, v případě podání žaloby se to již poštěstit nemusí. Po podání žaloby zpravidla následuje replika mezi žalobcem a žalovaným, kdy vzájemně reagují na svá písemná podání a tvrzení podporují vhodnými důkazy, případně si svá tvrzení navzájem vyvracejí. Pokud by soud z této výměny usoudil, že má dostatek informací, aby mohl spor rozhodnout, může tak učinit i bez osobní účasti stran. V opačném případě se koná soudní jednání, kdy se obě strany k soudu osobně dostaví. V závislosti na konkrétním případu může za účelem osvětlení některých skutečností dojít také k zapojení svědků či znalců.

Náhrada nákladů řízení

Strana, která není ve sporu úspěšná, zpravidla hradí druhé smluvní straně náhradu nákladů řízení, která se skládá zejména z náhrady soudního poplatku, a náklady právního zástupce, popř. paušální náhrady nákladů ve výši 100 Kč nebo 300 Kč za úkon podle typu úkonu.

Bez ohledu na to, jaké mají s advokátem účastníci řízení domluvené odměny za jeho práci, jsou úspěšnému účastníkovi sporu přiznány náklady ve výši podle takzvaného advokátního tarifu. Konečná částka se počítá na úkony právní služby. V rámci jednoduchého soudního řízení jich nebude méně než tři, konkrétně:

  •  převzetí a příprava zastoupení,
  •  písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé,
  •  účast na jednání před soudem, a to za každé započaté dvě hodiny.

Za každý úkon náleží odměna, která se odvíjí od žalované částky. Jestliže žalujete o plnění ve výši 100 000 Kč, odměna za jeden úkon činí 5100 Kč. Dále je nutné připočíst paušální náhradu za hotové výdaje, jejichž vynaložení se z pohledu advokáta předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Tato paušální náhrada činí 300 Kč za každý úkon. Kalkulačku soudních poplatků naleznete na webu dTest v záložce Užitečné nástroje v sekci „a další“.

Dále mohou být požadovány náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1200 Kč za pohledávku, a to v případě, že se jedná o právní vztah mezi podnikateli nebo podnikatelem a veřejným zadavatelem.


Prihlásiť