Ako testujeme chůvičky

V testu: 15 vysílaček, z toho 13 bezdrátových s přenosem zvuku (4 také s přenosem obrazu) a 2 přístroje, které pro přenos signálu využívaly rozvod elektřiny nebo telefonní síť.

  • Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení
    Přenos 40 %, provedení 20 %, doba provozu baterií, akumulátoru 10 %, spotřeba proudu v módu stand-by 10 %, obsluha, manipulace 20 %.
  • Snížení hodnocení
    Při »dostatečném« přenosu nemůže být celkové hodnocení kvality vyšší. Pokud bylo nechtěné přepnutí kanálu ohodnoceno jako »dostatečné« či »nedostatečné« , mohlo být hodnocení skupiny zkoušek zaměřených na obsluhu a manipulaci lepší maximálně o půl známky.
  • Přenos
    Pět testujících posuzovalo kvalitu zvuku jak z různých vzdáleností, tak i v prostředí o různé intenzitě hluku; kvalita obrazu se hodnotila při denním světle a za tmy. Dosah vysílaček se stanovoval uvnitř i vně budov, současně se sledovalo možné rušení dalšími babyphony a dalšími případnými „rušičkami“.
  • Provedení
    Stabilita, případný výskyt vystupujících ostrých hran či hrotů na přístroji, obslužné prvky (odolnost vůči odírání popisků); dále provedení vypínače, zdířek. Zkouška pádem ve smyslu normy IEC 65.
    Měřil se čas do okamžiku, kdy bylo zapotřebí další dobití akumulátorů či výměna sady baterií; u vysílaček s přenosem zvuku a obrazu byla funkce obrazu zapnuta.
  • Obsluha, manipulace
    Pět testujících hodnotilo srozumitelnost a úplnost návodu, posuzovalo uvedení přístroje do provozu, vlastní provoz, míru zamezení nechtěného přepnutí kanálu, záměnu vysílače a přijímače, výměnu baterii, dobíjení akumulátoru.
    Měření vysokofrekvenčního magnetického pole (vyzařování; nehodnoceno) ve vzdálenosti 1 a 2 metrů, postup zkoušky dle švédské normy TCO 03.

Prihlásiť