Digitálné minilaby

Ako testujeme

V testu: Namátkou vybrané digitální minilaby. Zakázky se posílaly poštou, osobně i přes internet.

• Zhotoveno na materiálu: Mezi moderními materiály jsou jen nepatrné rozdíly, z hlediska podání barev a trvanlivosti jsou prakticky shodné. U některých zpracovatelů je možno si zvolit požadovaný materiál. Materiály uváděné v tabulce u jednotlivých testovaných zpracovatelů poslouží pro informaci těm, kteří preferují tu či onu značku.
• Rozlišení: Jeden z tajemných pojmů a strašáků digitální fotografie. Zkratka dpi (dot per inch, neboli bodů na palec) udává, kolik obrazových bodů vytvoří digitální minilab na fotografii na délce 25,4 mm. Stačí si zapamatovat, že hodnota 300 dpi odpovídá přibližně rozlišovací schopnosti lidského oka, pozorujícího obraz při dobrém osvětlení ze vzdálenosti 25 cm. Víc detailů oko bez lupy nerozliší. U některých přístrojů udávaná hodnota 400 dpi představuje již spíše rezervu, třeba pro zkoumání fotografie z větší blízkosti.
• Ostrost vizuálně: Souvisí nejen s rozlišením, ale i s celkovým zpracováním fotografií. Zejména snímky s nižším rozlišením se často doostřují – zvyšuje se kontrast na hranách. Žádné další detaily to sice nepřinese, snímek působí, jako by byl ostřejší. Přehnaně zaostřené fotografie mohou působit nepříjemně, kontury vypadají jako obtažené černou a bílou linkou.
• Pozitiv z běžného záběru: Hodnotil se celkový vzhled, podání barev i ostrost jemných detailů.
• Pozitiv z nočního záběru: Mimo celkového vzhledu se hodnotilo i zobrazení detailů ve světlých a tmavých kritických partiích.
• Pozitiv z mobilního telefonu: I ze snímku s původně nízkým rozlišením se většině zpracovatelů podařilo zhotovit velmi dobrou fotografii. V některých případech však bylo hodnocení sníženo kvůli nepoužití doostření, které mělo za následek snímek viditelně neostrý. V jednom případě bylo naopak použito doostření přehnané a rušivé.
• Barevný tón a sytost fotografií: Fotografie by měla být barevně neutrální, nesmí převládat žádný barevný odstín, celkově nesmí být ani příliš světlá, ani tmavá. Celkový kontrast nesmí být také ani příliš malý, ani velký.
• Ostré přechody: První zkušební snímek obsahuje kombinace ostrých přechodů všech sytých barev. Na těchto přechodech se na fotografiích nesmí objevit žádné nežádoucí jevy.
• Plynulé přechody: Na testovacích obrazcích musí být šedé i barevné přechody rovněž plynulé, bez viditelných skoků v barvě a hustotě.
• Artefakty komprese: Během procesu zpracování se na jemných a složitých černobílých strukturách mohou objevit barevné jevy. Ty mohou působit rušivě i na běžných snímcích, na kterých jsou výrazné jemné struktury.
• Detaily ve světlech a stínech: Snímek by měl mít nejen správnou sytost a kontrast, ale měly by být současně zobrazeny i jemné detaily v nejsvětlejších a nejtmavších partiích.
• Ořezání: Teoreticky by na fotografii mělo být přesně to, co je na digitálním snímku a zobrazí se na monitoru. Z technologických důvodů je toho někdy méně a části, které na snímku byly, se na fotografii neobjeví. Míra tohoto ořezání byla také měřena. Průhledové hledáčky digitálních kompaktů ukazují zpravidla méně, než je skutečně fotografováno, takže mírný ořez tolik nevadí. Pozor ale při komponování snímku pomocí displeje a při počítačových úpravách. Nelze jít až „na doraz“! Je to stejné jako v klasické fotografii. Běžné rámečky v minilabech a diarámečky jsou také nepatrně menší než snímaný formát.
• Čistota fotografií: Byla hodnocena nejen čistota fotografií (otisky prstů a poškození povrchu), ale i výskyt viditelného řádkování a nerovnoměrný osvit.
• Tisk na rubu: Pro někoho nezajímavý údaj, pro jiného důležitý při třídění a řazení fotografií. Zejména název snímku by měl být dobře čitelný. V jednom případě byl tisk sice zřetelný, ale původní název snímku byl změněn. Vyspělejší fotografy mohou zajímat i údaje o použitých korekcích.

Text "Ako testujeme" zobrazuje najnovší testovací program. "Ako testujeme" pre výrobky testované podľa starších testovacích programov nájdete u príslušného článku s testom.